Faktomluva aneb znáte svět, ve kterém žijeme?

Faktomluva aneb znáte svět, ve kterém žijeme?

Války, násilí, přírodní katastrofy, katastrofy způsobené člověkem, korupce. Celkově je na tom svět špatně a máte pocit, že se vše pořád jen zhoršuje, že? Bohatí ještě víc bohatnou, chudí upadají do ještě větší chudoby, počet chudých se neustále zvyšuje a pokud se nestane něco zásadního, brzy vyčerpáme všechny přírodní zdroje. Ano, to je obraz, který většina západní populace vidí v médiích a nosí ve své hlavě. Ale je tohle opravdu skutečný svět konce druhého desetiletí 21. století? Nebo je to jen virtuální realita, kterou si v našich myslích pomalu přetváříme ve skutečnost?

Pojďte se přesvědčit o tom, že svět se za posledních pár desetiletí dramaticky změnil. Pojďte se zamyslet, zda šlo o změnu k horšímu, nebo lepšímu. Na svět se nebudeme dívat optikou médií, politiků a korporací, ale jen a pouze pomocí faktů a názorných vizualizací.

Nejprve si ale zkuste sami odpovědět na tyto ANKETNÍ OTÁZKY, abyste zjistili, jak moc se vaše představa o současném světě shoduje s realitou.

zpět na začátek

1. Kolik dívek v zemích s nízkým příjmem dnes dokončí základní školu?

a) 20 %
b) 40 %
c) 60 %

Šedesát procent dívek v zemích s nízkým příjmem dokončí základní školu. Podle World Bank (graf) je to přesně 64,2 % (rok 2017).

Míra dokončení základní školní docházky u dívek je nižší než 35 procent pouze ve dvou zemích. V obou případech je ale míra nejistoty vysoká a údaje jsou zastaralé: Afghánistán 15 procent (1993), Jižní Súdán 18 procent (2011). Dívky v těchto zemích trpí výraznou genderovou nerovností, ale tvoří dohromady méně než dvě procenta celosvětové populace dívek ve věku základní školní docházky.

zpět na začátek

2. Kde žije většina světové populace?

a) v zemích s nízkým příjem
b) v zemích se středním příjmem
c) v zemích s vysokým příjmem

Většina lidí žije v zemích se středním příjmem. Podle World Bank (graf) představují země s nízkým příjmem 9 % světové populace, země se středním příjmem 75 % světové populace a země s vysokým příjme 16 % světové populace. Animaci si můžete spustit na webu gapminder.org.

zpět na začátek

3. Jak se během posledních 20 let změnil podíl světové populace žijící v extrémní chudobě?

a) téměř se zdvojnásobil
b) zůstal víceméně stejný
c) snížil se na polovinu

Termín „extrémní chudoba“ má pevně daný technický význam: znamená, že máte denní příjem nižší než 1,9 $. Podle World Bank (graf) klesl podíl populace žijící s příjmem nižším než 1,9 $/den z 34 % v roce 1993 na 9,9 % v roce 2015. Extrémní chudobu je však velmi těžké měřit, ale i když jsou přesné příjmové údaje nejisté, trend rozvoje nejistý není. Můžeme proto věřit, že se populace v příjmové úrovni do 2 USD/den snížila nejméně na polovinu, pokud ne na třetinu.

V roce 1997 žilo v extrémní chudobě 42 % populace v Indii a Číně. Do roku 2017 se v Indii tento podíl snížil na 12 %, v Číně klesl dokonce na 0,7 %. V Latinské Americe se za stejné období podíl snížil ze 14 % na 4 %.

Termín „extrémní chudoba“ má pevně daný technický význam: znamená, že máte denní příjem nižší než 1,9 $

Zdroj: https://www.gapminder.org/ignorance/ignorance-test/results/question-3

zpět na začátek

4. Jaká je dnes celosvětově průměrná předpokládaná délka života?

a) 50 let
b) 60 let
c) 70 let

Průměrná předpokládaná délka života pro osoby narozené v roce 2016 je podle IHME 72,5 roku.

Zdroj: https://www.gapminder.org/ignorance/ignorance-test/results/question-4

Průměrná předpokládaná délka života pro osoby narozené v roce 2016 je podle IHME 72,5 roku. Odhad podle UN-Pop činí 71,9 roku.

Dnes již neexistuje země s průměrnou délkou života nižší než 50 let. Graf světového zdraví znázorňuje závislost mezi délkou života a příjmem. Prohlédněte si animaci od roku 1800 do současnosti. Uvidíte, že svět není rozdělený do dvou částí, najdeme zde země na všech úrovních a většina zemí je někde uprostřed.

zpět na začátek

5. Dnes jsou na světě zhruba 2 miliardy dětí ve věku 0–14 let. Kolik dětí bude podle prognózy OSN na světě v roce 2100?

a) 4 miliardy
b) 3 miliardy
c) 2 miliardy

V posledních letech vydává UN-Pop prognózy, že počet dětí v roce 2100 nebude vyšší než dnes. V polovině 20. století připadalo na jednu ženu průměrně 5 dětí. Po roce 1965 však začal jejich počet klesat jako nikdy předtím. Za posledních 50 let klesl pod 2,5. (video svět, video kontinenty)

Jak se miliardy lidí dostávaly z extrémní chudoby, většina z nich se rozhodla mít méně dětí. Už nepotřebovaly větší rodiny, aby děti pracovaly na malých rodinných farmách. Ženy i muži získávali vzdělání a začali chtít lépe vzdělané a lépe živené děti. V praxi přispěla ke snadnějšímu splnění cíle moderní antikoncepce, která rodičům umožnila početí méně dětí bez nutnost omezit sexuální aktivity. Očekává se, že výrazný pokles dětí na jednu ženu bude pokračovat, protože z extrémní chudoby se dostávají stále další lidé, ženy mají stále vyšší vzdělání a také se dál rozšiřuje přístup k antikoncepci a sexuální výchova.

V současné době roční počet narozených dětí na světě již neroste, což znamená, že období extrémně rychlého populačního růstu brzy skončí. V současné době se blížíme do bodu vrcholu dětské populace, kdy se počet dětí přestane zvyšovat a začne klesat. Právě teď jsme dotáhli období nejvyššího počtu dětí na planetě.

V současné době roční počet narozených dětí na světě již neroste, což znamená, že období extrémně rychlého populačního růstu brzy skončí

Zdroj: https://www.gapminder.org/topics/babies-per-woman

zpět na začátek

6. Jak se za posledních 100 let změnil ve světě roční počet úmrtí způsobených přírodními katastrofami?

a) vzrostl více než dvojnásobně
b) zůstal zhruba na stejné úrovni
c) snížil se na méně než polovinu

Podle Mezinárodní databáze katastrof se roční počet úmrtí v důsledku přírodních katastrof za posledních sto let snížil o 75 %. Údaj zahrnuje veškeré oběti povodní, zemětřesení, větrných smrští, přírodních požárů i extrémních teplot a také úmrtí během masových přesunů a pandemií, jež po takových událostech následovaly. Když vezmeme v úvahu, že se za poslední století světová populace zvýšila o pět miliard, je pokles v počtu obětí ještě působivější. V přepočtu na obyvatele klesl počet obětí na pouhých šest procent oproti stavu přes sto lety.

Paradoxně naprostá většina lidí ve vyspělém světě si není vědoma pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v ochraně před přírodními katastrofami. Proč? Protože novináři neustále o každé události informují tak, jako by to byla nejhorší katastrofa v dějinách.

Paradoxně naprostá většina lidí ve vyspělém světě si není vědoma pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v ochraně před přírodními katastrofami

Zdroj: https://docs.google.com/spreadsheets/d/11nRXQ7T_szwJvIrnx8db35P72I7RwwmYLc1MMG4GrQE/edit#gid=1192029559

Paradoxně naprostá většina lidí ve vyspělém světě si není vědoma pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v ochraně před přírodními katastrofami

Zdroj: https://docs.google.com/spreadsheets/d/11nRXQ7T_szwJvIrnx8db35P72I7RwwmYLc1MMG4GrQE/edit#gid=1192029559

zpět na začátek

7. Která z variant nejlépe charakterizuje současné rozložení populace na vybraných kontinentech?

a) Asie (4 mld.), Afrika (1 mld.), Evropa (1 mld.)
b) Asie (3 mld.), Afrika (2 mld.), Evropa (1 mld.)
c) Asie (3 mld.), Afrika (1 mld.), Evropa (2 mld.)

Asie (4 mld.), Afrika (1 mld.), Evropa (1 mld.)

Zdroj: https://www.gapminder.org/ignorance/ignorance-test/results/question-8

Podle UN-Pop činila v roce 2017 světová populace 7,55 miliardy osob. Pro zjednodušení jsou údaje za jednotlivé makroregiony zaokrouhleny, přesné údaje by měly být tyto: Severní a Jižní Amerika 1 miliarda, Evropa 0,84 miliardy, Afrika 1,3 miliardy, Asie 4,4 miliardy.

Do konce století se podle expertů OSN skoro nezmění stav v Americe a Evropě, ale přibydou tři miliardy lidí v Africe a jedna miliarda v Asii. Přes osmdesát procent světové populace bude žít v Africe a Asii.

zpět na začátek

8. Kolik procent dětí je dnes celosvětově naočkováno proti nějaké nemoci?

a) 20 %
b) 50 %
c) 80 %

Podle WHO je celosvětově 88 % dětí ve věku do jednoho roku očkováno proti nějaké nemoci.

Vakcíny je nutno neustále udržovat v chladu – od výroby až do okamžiku, kdy se injekce vstříkne dítěti. Přepravují se v chladících kontejnerech do přístavů po celém světě, kde se naloží do chladících dodávek. Dodávka je přiveze na místní kliniku, kde se uskladní v lednici. Této logistické distribuční cestě se říká chladicí řetězec. K jeho fungování je zapotřebí mít k dispozici veškerou základní infrastrukturu – dopravu, elektřinu, vzdělání a zdravotní péči. Je to úplně stejná infrastruktura, kterou potřebujeme při stavbě nových továren. Fakt, že osmdesát procent dětí na světě je naočkovaných, ale hlavní světoví finanční investoři si myslí, že je to jen dvacet procent, naznačuje, že při své práci přehlížejí obrovské investiční příležitosti v nejrychleji se rozvíjejících částech světa.

zpět na začátek

9. Celosvětově chodili dnes třicetiletí muži do školy v průměru 10 let. Kolik let chodily do školy ženy stejného věku?

a) 9 let
b) 6 let
c) 3 roky

Správná odpověď je A. Podle odhadů IHME ze 188 zemí mají celosvětově ženy v průměru 9,09 let školní docházky, muži 10,21. Podle Barro a Lee, kde se pracovalo s odhady ze 146 zemí v roce 2010, mají ženy v průměru 8,79 let školní docházky.

Otázka se týká genderové nerovnosti, která je v současné době velmi diskutovaná. Stále vidíme zprávy o brutálním násilí, jehož se dopouštějí muži vůči ženám, zejména ve zbytku světa, nebo zprávy ze zemí, jako je Afghánistán, kde spousta dívek nemůže vůbec chodit do školy. Podobné obrazy podporují naši ideu, že se rovnost pohlaví jinde ve světě nijak nezlepšila, že většina ostatních kultur je proti nám pozadu.

Kolik lidí na Západě by tipovalo, že ženy v Íránu se dnes rozhodují mít méně dětí než ženy v USA nebo ve Švédsku? (zdroj www.gapminder.org) Rychlý pokles počtu dětí na jednu ženu v Íránu je odrazem zlepšení zdraví a vzdělání, zejména íránských žen. Většina mladých Íránců nyní zastává moderní názory ve věci velikosti rodiny a použití antikoncepce. Írán, kde v devadesátých letech vznikla největší továrna na kondomy na světě a kde se zavedla povinná předmanželská sexuální osvěta, jak pro nevěsty, tak pro ženichy, má vysoce vzdělanou populaci a moderní zdravotní péči.

Nejrychlejší pokles počtu dětí na jednu ženu ve světových dějinách svobodná západní média nikterak nezaznamenala. Minimálně je jasné, že svobodná média nejsou zárukou, že se o nejrychlejších kulturních změnách ve světě dozvíme.

zpět na začátek

10. Kolik procent lidí na světě má přístup k elektrické energii?

a) 20 %
b) 50 %
c) 80 %

Podle GTF má většina světové populace, přesně 87,3 procenta, ve své zemi alespoň určitý přístup k elektrické rozvodné síti. Proud může být nestabilní, může docházet k výpadkům, ale to se časem zlepší.

Průmyslová revoluce zachránila miliony životů nikoli proto, že vyprodukovala lepší lídry, ale protože vyprodukovala věci, jako jsou chemické čisticí prostředky, které lze použití v automatické pračce. Dvě miliardy lidí dnes má dostatek peněz na koupi automatické pračky a je jasné, co bude chtít těch pět miliard lidí, co ještě stále pere prádlo v ruce.

Podívejte se na video.

zpět na začátek

11. Svět se dělí na dvě části?

Když lidé říkají „rozvojové“ a „rozvinuté“, většinou mají na mysli „chudé země“ a „bohaté země“. Často také uslyšíte „Západ/zbytek světa“, „bohatý Sever / chudý Jih“, nebo „země s nízkým příjmem / země s vysokým příjmem“. Je toto relevantní obraz současného světa?

Na následujícím grafu je znázorněn počet dětí na jednu ženu a dětská úmrtnost ve všech zemích světa. Každá bublina představuje jednu zemi, velikost bubliny znázorňuje velikost populace dané země.

Na grafu je znázorněn počet dětí na jednu ženu a dětská úmrtnost ve všech zemích světa. Každá bublina představuje jednu zemi, velikost bubliny znázorňuje velikost populace dané země. Graf ukazuje obraz světa v roce 1965!

Podívejte se, jak hezky země světa zapadají do dvou škatulek: rozvojové země a rozvinuté země. A mezi oběma skupinami je docela velká propast. Tak v čem je problém? Co je špatného na tom označovat země jako „rozvojové“ a rozvinuté“? – Jen to, že ten graf ukazuje obraz světa v roce 1965!

Na následujícím grafu vidíte, jak svět vypadá dnes. V převážné většině zemí jsou dnes rodiny malé a dětská úmrtnost velmi nízká. Podívejte se na levou dolní část grafu. Rámeček „rozvojové“ se skoro vyprázdnil, 85 % lidstva již je uvnitř rámečku tradičně označovaného jako „rozvinutý svět“. Ale zatímco svět se změnil, světonázor nikoli. Většina z nás se zasekla na kompletně zastaralých názorech na zbytek světa a odmítáme se jich vzdát.

Na grafu je znázorněn počet dětí na jednu ženu a dětská úmrtnost ve všech zemích světa. Každá bublina představuje jednu zemi, velikost bubliny znázorňuje velikost populace dané země. Graf ukazuje obraz světa v roce 2017!

zpět na začátek

12. Jaký je tedy současný svět?

Již neexistuje propast mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, takže bychom měli přestat podobné dvojice kategorií používat. Průměrná délka života v zemích s nízkým příjmem je 62 let. Většina lidí má dostatek potravy, mají k dispozici pitnou vodu, většina dětí se očkuje a většina dívek absolvuje základní školu.

Země s nízkými příjmy jsou mnohem rozvinutější, než si většina lidí myslí. A žije v nich mnohem méně lidí. Představa rozděleného světa, kde většina žije v utrpení a nouzi, je iluzí. Naprosto mylným názorem.

Většina lidí nežije ani v zemích s nízkým příjmem ani v zemích s vysokým příjmem. Žijí v zemích se středním příjmem. V této kategorii žije 75 % populace, přesně v tom místě, kde by měla být domnělá propast mezi bohatými a chudými. Je tu 5 miliard potenciálních spotřebitelů, jejichž život se zlepšuje a už chtějí také používat šampony, motocykly a chytré mobilní telefony.

Po staletí si starší lidé idealizují své mládí a stěžují si, že věci už nejsou, jak bývaly. No, ono je to pravda – ale ne v tom smyslu, jak to myslí. Většina věcí totiž bývala horší, nikoli lepší. Ale člověk velice snadno zapomíná, jaké věci skutečně bývaly.

zpět na začátek

12.1 Čtyři příjmové úrovně

Namísto rozdělení světa do dvou skupiny bychom měli obyvatele rozdělit do čtyř příjmových úrovní, jak je znázorněno na obrázku. Každý panáček v grafu představuje jednu miliardu lidí.

Rozdělení světa do čtyř příjmových úrovní

Zdroj: https://www.gapminder.org/topics/four-income-levels

Světová banka byla první velkou mezinárodní organizací, která veřejně oznámila, že přestává používat termíny „rozvinuté“ a „rozvojové“ země a bude nadále rozdělovat svět do čtyř příjmových skupin. OSN a většina dalších světových organizací se k této změně zatím neodhodlaly. OSN tak stále považuje za statisticky užitečné klasifikovat celkem 144 zemí jako rozvojových (včetně Kataru a Singapuru, dvou zemí, které patří mezi nejzdravější a nejbohatší na světě).

Světová banka byla první velkou mezinárodní organizací, která veřejně oznámila, že přestává používat termíny „rozvinuté“ a „rozvojové“ země a bude nadále rozdělovat svět do čtyř příjmových skupin

Zdroj: https://www.gapminder.org/fw/income-mountains

zpět na začátek

12.2 Jak vypadá život v jednotlivých příjmových úrovních?

Pokud chcete vidět, jak dnes lidé skutečně žijí, prohlédněte si web Dollar Street. Jeho autoři navštívili 264 rodin v 50 zemích a pořídili 30 000 fotografií, které ukazují život lidí v různých příjmových úrovních.

Pokud chcete vidět, jak dnes lidé skutečně žijí, prohlédněte si web Dollar Street

Číslo u každého domu představuje měsíční příjem rodiny v dolarech. Vyberte si ze stovky témat, podívejte se, jak vypadají jejich kuchyně, postele, koupelny nebo hračky. Uvidíte, že běžný život lidí ze stejné příjmové úrovně vypadá překvapivě velmi podobně napříč kulturami i kontinenty. Vyberte si země a kontinenty a porovnejte život v jednotlivých částech světa. K porovnání života v rodinách s podobnými příjmy použijte táhla v horní části webu Dollar Street. Ale peníze nejsou všechno. Klikněte na jednotlivé fotografie, abyste se dozvěděli více o jednotlivých rodinách a jejich přáních.

zpět na začátek

12.3 Západní svět brzy ztratí dominanci

Budou-li příjmy v Asii a Africe nadále růst jako doposud, pak se těžiště světového obchodu během následujících dvaceti let přesune z Atlantského oceánu do Indického oceánu. Dnes generuje populace v bohatých zemích kolem severního Atlantiku šedesát procent spotřebitelského trhu v zemích na úrovni 4. Porostou-li příjmy celosvětově jako doposud, bude v roce 2040 šedesát procent spotřebitelů úrovně 4 žít jinde než na Západě. Západní dominance v rámci světové ekonomiky bude již brzy minulostí.

Porostou-li příjmy celosvětově jako doposud, bude v roce 2040 šedesát procent spotřebitelů úrovně 4 žít jinde než na Západě.

Zdroj: https://www.gapminder.org/fw/income-mountains

zpět na začátek

13. Kniha Faktomluva

Zdrojem informací v tomto článku a také zdrojem anketních otázek je kniha Faktomluva. Jejími autory jsou Hans Rosling (švédský lékař, statistik, spoluzakladatel nadace Gapminder, popularizující fakta o stavu světa) a Ola Rosling a Anna Rosling (syn a snacha Hanse Roslinga).

Pokud si chcete aktualizovat svůj světonázor, rozhodně si knihu přečtěte. A pokud působíte ve školství a chcete vašim žákům předávat skutečně aktuální a nezkreslené informace, měla by tato kniha být součástí vaší povinné četby.

Jako učitelé bychom měli naše děti učit základní aktuální situaci světa založenou na faktech. Pak si dokážou dávat různé zprávy a informace do kontextu a budou vědět, kdy média, aktivisté nebo prodejci „brnkají“ na jejich instinkty pomocí zdramatizovaných příběhů. Jak tomu odolat vám poradí právě Faktomluva.

Bill Gates o Faktomluvě řekl: „Jedna z nejdůležitějších knih, které jsem kdy četl – nepostradatelný návod, jak jasně přemýšlet o světě“. Kniha je tak důležitá pro pochopení světa, že ji Bill Gates daroval všem americkým vysokoškolským absolventům roku 2018.

Věřím, že se tato kniha nejen stane součástí vaší knihovničky a povinné četby vašich žáků, ale hlavně doufám, že splní celoživotní poslání Hanse Roslinga – bojovat proti ničivé globální nevědomosti.

Autor: Miloš Bukáček, Gymnázium a SG Nové Město na Moravě

Jak citovat tento článek:

BUKÁČEK, Miloš. Faktomluva aneb znáte svět, ve kterém žijeme?. e-Mole: časopis o výuce nejen s digitálními technologiemi [online]. 2019 (7/9). Vydáno: 9. 7. 2019. vyd. Tomáš Feltl – TFSoft, 2019. [cit. datum citování]. ISSN 2336-5714. Dostupné z: https://www.e-mole.cz/clanek/faktomluva-aneb-znate-svet-ve-kterem-zijeme

Všechny obrázky v článku: 
Termín „extrémní chudoba“ má pevně daný technický význam: znamená, že máte denní příjem nižší než 1,9 $
Průměrná předpokládaná délka života pro osoby narozené v roce 2016 je podle IHME 72,5 roku.
V současné době roční počet narozených dětí na světě již neroste, což znamená, že období extrémně rychlého populačního růstu brzy skončí
Paradoxně naprostá většina lidí ve vyspělém světě si není vědoma pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v ochraně před přírodními katastrofami
Paradoxně naprostá většina lidí ve vyspělém světě si není vědoma pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v ochraně před přírodními katastrofami
Asie (4 mld.), Afrika (1 mld.), Evropa (1 mld.)
Na grafu je znázorněn počet dětí na jednu ženu a dětská úmrtnost ve všech zemích světa. Každá bublina představuje jednu zemi, velikost bubliny znázorňuje velikost populace dané země. Graf ukazuje obraz světa v roce 1965!
Na grafu je znázorněn počet dětí na jednu ženu a dětská úmrtnost ve všech zemích světa. Každá bublina představuje jednu zemi, velikost bubliny znázorňuje velikost populace dané země. Graf ukazuje obraz světa v roce 2017!
Rozdělení světa do čtyř příjmových úrovní
Světová banka byla první velkou mezinárodní organizací, která veřejně oznámila, že přestává používat termíny „rozvinuté“ a „rozvojové“ země a bude nadále rozdělovat svět do čtyř příjmových skupin
Pokud chcete vidět, jak dnes lidé skutečně žijí, prohlédněte si web Dollar Street
Porostou-li příjmy celosvětově jako doposud, bude v roce 2040 šedesát procent spotřebitelů úrovně 4 žít jinde než na Západě.

e-Mole zpravodaj

Objednejte si zasílání novinek e-mailem! Váš e-mail bude použit pouze k zasílání informací o novinkách na našem webu. Odebírání e-mailového zpravodaje můžete kdykoli zrušit (váš email bude z naší databáze trvale odstraněn).